Tanec jako zbraň – tam, kde je uctívána minulost a přehlížena přítomnost. Žena a muž v českých krojích tančící před veřejnou kulturní institucí. Lidová slavnost, nebo protestní gesto? Jejich vystoupení upozorňuje na výrazný rozpor mezi deklarovanou úctou ke kulturnímu dědictví a nedostatečnou podporou současné kultury. Tanec a zpěv se stávají protestem, který konfrontuje idealizaci lidové tradice s neutěšenou realitou provozu na současné české kulturní scéně.