Snarky Puppy

Pro některé posluchače je jazz introvertní a komorní hudba, na jejíž přijetí aby měl posluchač málem vystudovanou muzikologii. Takové myšlenky ale mnozí muzikanti dokážou postavit pěkně na hlavu. Jedněmi z nich jsou i členové „rodiny“ Snarky Puppy. Když Michael League v roce 2003 na University of North Texas zakládal skupinu Snarky Puppy, dělal to paradoxně proto, že ho tehdy nevzali do žádného z oficiálních školních ansámblů. Tehdy netušil, že tento původně studentský projekt se postupně promění v pětinásobného držitele ceny Grammy a jednu z nejvlivnějších instrumentálních kapel současnosti. Skupina se od počátku vyhýbala škatulkám. Sám League jejich zvuk označuje za pouličního křížence, v němž se přirozeně mísí jazzová propracovanost s energií funku, rocku a soulu. Cesta k úspěchu ale nebyla okamžitá; první dekádu strávili hudebníci nekonečným cestováním v omlácených dodávkách a hraním pro hrstku lidí v zapadlých klubech. Zásadní zlom přišel s albem Tell Your Friends z roku 2010, kdy kapela naplno rozvinula svou unikátní metodu nahrávání. Místo izolovaných studií totiž Snarky Puppy preferují nahrávání přímo před živým publikem, které sedí se sluchátky ve studiu, čímž vzniká neopakovatelná atmosféra „tichého koncertu“, který kombinuje preciznost nahrávacího studia s energií živého vystoupení. Dnes jsou Snarky Puppy spíše rozsáhlou rodinou než uzavřenou kapelou. Kolektivem s přezdívkou „The Fam“ prošlo za dvacet let přibližně čtyřicet hudebníků, kteří se v sestavě střídají podobně jako v hokejovém týmu. Silné vazby má skupina i k České republice. Michael League studoval s českým pianistou Jiřím Levíčkem, o kterém dodnes mluví jako o velkém vzoru v propojování žánrů. Kuriozitou je, že si League pro své španělské studio vysnil konkrétní historické bicí značky Slingerland, které po dlouhém hledání v celé Evropě objevil a zakoupil v obchodě s hudebními nástroji v Opavě. Nejnovější kapitolou příběhu Snarky Puppy je album Somni, vydané v listopadu 2025. Na tomto ambiciózním projektu se kapela spojila s padesátičlenným Metropole Orkest. Skladby inspirované Leagueovým životem ve Španělsku využívají až čtyři bubeníky současně a vytvářejí zvukovou krajinu, která je schopna posluchače přenést mimo realitu. Tak tomu nepochybně bude i na koncertě v rámci JazzFestBrno.