Držím ti miesto

Československý žúr. Berou nám práci. A místa na univerzitách. Nechali si nejkrásnější hory i brynzové halušky. A taky ten temperament, toho nám sem mohli trochu poslat. Ale aspoň máme ke komu blahosklonně shlížet a cítit se o trochu větší a lepší. Hej, Jožo, řekni „řeřicha“! A cože znamená ten váš „drevokocúr“? Čehúni a Čobolové. Západniari a Východniari. Češi a Slováci. Bratia, nebo věční konkurenti? Jsme i po našem rozdělení stále frajeri? Jsme rana a nôž? Dvaja blázni na mori? Dáváme si iba pekné mená? Nebo máme tisíc dôvodov na sto rozchodov? Rozumíme si ještě? Nově založená kapela složená ze všech členů souboru otevře na provázkovském dvoře bezpečný prostor nebezpečně chlácholivé nostalgii. Protože kde jinde mluvit československy než v Brně? Inscenovaný koncert v režii Anny Davidové rozezní slovenské melodie i české stereotypy. Večírek neboli žúr jako znovuobnovený rozhovor mezi národy, které nerozdělila ani státní hranice. Ale na jaké časy se to teď vlastně nad Tatrou blýska?